atty.cz

Jak čas plyne opadávají listy ze stromů a pomalu padají za vašimi okny, zimu střídá jaro s létem a podzimem Oheň v krbu pomalu dohořívá. To jediné, co slyšíte je občasné zapraskání vyhořelého dřeva. Takové je stáří, čas vám plyne a utíká před očima rychleji než voda v řece. Občas teče kvůli hrázi pomaleji a jindy zase o něco rychleji, to vše je ale v pořádku, hlavně, že není příliš divoká a plná nebezpečných a ostrých kamenů. To je život. A jak stárneme neodchází jenom naši domácí mazlíčci, nejbližší, milovaní přátelé a rodina, ale s tím vším odchází i naše vůle a síla se do něčeho dávat a zažívat nové zážitky.

Všude různě můžete slýchávat, že věk je jen číslo ve vašem občanském průkazu, že věk je jen formalita, na které vůbec nezáleží, a že jste tak staří na kolik se cítíte. Je to pravda. Ale musíte proto i vy sami něco udělat. Přestat se pořád zaměřovat na minulost, protože minulost je historie, z které si sice můžeme sice vzít ponaučení, ale pomocí ní, žádné nové zážitky nevytvoříme. A tak se soustřeďte o něco více na svoji maličkost, a vydejte se vstříc zážitkům. Nesmíte celý zbytek života prosedět v obývacím pokoji ve svém koženém křesle, nad fotkami s vašimi blízkými a nad tím, co jste zažili a kým jste byli. Zkuste to prožít znovu, být tou osobou na fotkách, alespoň ještě jednou v životě a nadýchejte se přítomnosti.

Protože vaši blízcí by určitě nechtěli, abyste svůj všechen životní čas strávili vzpomínáním na ně, určitě by si přáli a chtěli, abyste na ně vzpomínal právě přitom co jste spolu zažívali a co pro vás byla největší událost, tak se odhodlejte a pokračujte v tom co jste kdysi byli, protože vysokým číslem váš život nekončí. Nýbrž se dostává do dalších otáček, které nelze už jen tak něčím zastavit. Protože před cílem žádný závodník nezpomaluje, buďte jako závodní kůň po celý svůj úžasný a dlouhý život, naplňte ho.

Jak čas plyne opadávají listy ze stromů a pomalu padají za vašimi okny, zimu střídá jaro s létem a podzimem Oheň v krbu pomalu dohořívá. To jediné, co slyšíte je občasné zapraskání vyhořelého dřeva. Takové je stáří, čas vám plyne a utíká před očima rychleji než voda v řece. Občas teče kvůli hrázi pomaleji a jindy zase o něco rychleji, to vše je ale v pořádku, hlavně, že není příliš divoká a plná nebezpečných a ostrých kamenů. To je život. A jak stárneme neodchází jenom naši domácí mazlíčci, nejbližší, milovaní přátelé a rodina, ale s tím vším odchází i naše vůle a síla se do něčeho dávat a zažívat nové zážitky.

Všude různě můžete slýchávat, že věk je jen číslo ve vašem občanském průkazu, že věk je jen formalita, na které vůbec nezáleží, a že jste tak staří na kolik se cítíte. Je to pravda. Ale musíte proto i vy sami něco udělat. Přestat se pořád zaměřovat na minulost, protože minulost je historie, z které si sice můžeme sice vzít ponaučení, ale pomocí ní, žádné nové zážitky nevytvoříme. A tak se soustřeďte o něco více na svoji maličkost, a vydejte se vstříc zážitkům. Nesmíte celý zbytek života prosedět v obývacím pokoji ve svém koženém křesle, nad fotkami s vašimi blízkými a nad tím, co jste zažili a kým jste byli. Zkuste to prožít znovu, být tou osobou na fotkách, alespoň ještě jednou v životě a nadýchejte se přítomnosti.

Protože vaši blízcí by určitě nechtěli, abyste svůj všechen životní čas strávili vzpomínáním na ně, určitě by si přáli a chtěli, abyste na ně vzpomínal právě přitom co jste spolu zažívali a co pro vás byla největší událost, tak se odhodlejte a pokračujte v tom co jste kdysi byli, protože vysokým číslem váš život nekončí. Nýbrž se dostává do dalších otáček, které nelze už jen tak něčím zastavit. Protože před cílem žádný závodník nezpomaluje, buďte jako závodní kůň po celý svůj úžasný a dlouhý život, naplňte ho.

Imunita je základ našeho zdraví. Jestliže se rozpadne, umíráme. V dnešní době má problémy s imunitou více než polovina populace, ovšem existuje účinný a poměrně snadný způsob, jak ji posílit. Tohoto jevu využívají některá léčebná zařízení a dokonce i instituty pro podpůrný program astronautů nasazených na plánované kosmické lety.

Jakou mají souvislost trampolíny s imunitním systémem

Tomuto tělocvičnému nářadí se věnují mnohé výzkumné týmy, které se zabývají vlivem sportu na naše zdraví. Jde totiž o druh pohybu veskrze jedinečný a v jistém smyslu specifický. Kombinace výskoku a dopadu s odrazem na pružné podložce nesmírně podporuje činnost imunitního systému – žláz s vnitřní sekrecí a právě tato sféra lidského organismu je u většiny populace nestabilní a částečně nefunkční. Životní styl moderní doby zkrátka způsobuje civilizační choroby, které mají s imunitou podstatnou souvislost, potažmo s lymfatickým systémem.

Jak funguje lymfatický systém

Je to samostatný a zároveň provázaný zdroj tekutiny (lymfy), která neustále koluje v krevním řečišti v tepnách a žilách pomocí chlopní. Ty jsou jakýmsi jednocestným ventilem. Na rozdíl od krve a srdeční pumpy však nemá vlastní pohonný mechanismus a vydává se na cestu krví jen zpomaleným pohybem. A právě skákání na trampolínách 305 lymfu důkladně rozpohybuje. Při výskoku poklesne nitrožilní tlak a chlopně se otevřou, při dopadu tlak vzroste a naopak se uzavírají. Skákání je tedy obdobou jakési pumpy.

Mnozí zkušení odborníci vám sdělí, že právě trampolíny jsou jediné nářadí na světě, které lymfu důkladně rozproudí. Toho s úspěchem mohou využít lidé trpící vážným onkologickým onemocněním, zvláště po chemo a radio terapii. Tento proces napomáhá odstranit z těla jedovaté látky (detoxikovat) a právě imunitní systém je klíčový pro uzdravovací proces u jakéhokoli typu zhoubných nádorů a dalších forem rakoviny.

Imunita je základ našeho zdraví. Jestliže se rozpadne, umíráme. V dnešní době má problémy s imunitou více než polovina populace, ovšem existuje účinný a poměrně snadný způsob, jak ji posílit. Tohoto jevu využívají některá léčebná zařízení a dokonce i instituty pro podpůrný program astronautů nasazených na plánované kosmické lety.

Jakou mají souvislost trampolíny s imunitním systémem

Tomuto tělocvičnému nářadí se věnují mnohé výzkumné týmy, které se zabývají vlivem sportu na naše zdraví. Jde totiž o druh pohybu veskrze jedinečný a v jistém smyslu specifický. Kombinace výskoku a dopadu s odrazem na pružné podložce nesmírně podporuje činnost imunitního systému – žláz s vnitřní sekrecí a právě tato sféra lidského organismu je u většiny populace nestabilní a částečně nefunkční. Životní styl moderní doby zkrátka způsobuje civilizační choroby, které mají s imunitou podstatnou souvislost, potažmo s lymfatickým systémem.

Jak funguje lymfatický systém

Je to samostatný a zároveň provázaný zdroj tekutiny (lymfy), která neustále koluje v krevním řečišti v tepnách a žilách pomocí chlopní. Ty jsou jakýmsi jednocestným ventilem. Na rozdíl od krve a srdeční pumpy však nemá vlastní pohonný mechanismus a vydává se na cestu krví jen zpomaleným pohybem. A právě skákání na trampolínách 305 lymfu důkladně rozpohybuje. Při výskoku poklesne nitrožilní tlak a chlopně se otevřou, při dopadu tlak vzroste a naopak se uzavírají. Skákání je tedy obdobou jakési pumpy.

Mnozí zkušení odborníci vám sdělí, že právě trampolíny jsou jediné nářadí na světě, které lymfu důkladně rozproudí. Toho s úspěchem mohou využít lidé trpící vážným onkologickým onemocněním, zvláště po chemo a radio terapii. Tento proces napomáhá odstranit z těla jedovaté látky (detoxikovat) a právě imunitní systém je klíčový pro uzdravovací proces u jakéhokoli typu zhoubných nádorů a dalších forem rakoviny.

Lidé jsou již pěknou řádku let vystaveni rozhodování, zda chtějí svůj život prožít ve městě nebo na vesnici , pojďme si tedy ukázat, jaké výhody a nevýhody v sobě tito dva „rivalové“ pro život, skrývají.

Vesnice

Ideální místo pro milovníky přírody. Pokud chcete, aby vaše děti vyrůstaly na čerstvém vzduchu a vy je nemuseli hlídat na každém kroku minimálně do jejich deseti let, je vesnice ideální volbou. Výhodou vesnice jsou i relativně levné stavební místa pro postavení vašeho vysněného domu, samozřejmě záleží na lokalitě, ale vždy je zde stavební místo levnější než ve velkém městě. Mnoho lidí si myslí, že na vesnici je velký problém s kulturou a kulturním vyžitím. Což už na většině míst není pravda, lidé se chtějí bavit všude, takže i na vesnici se pořádají nejrůznější sportovní a kulturní události, které si místní sami zařídí. Naopak jsou tyto akce mnohdy velmi příjemné, protože tady vládne velmi pohodová rodinná atmosféra. Poslední roky se na vesnicích zlepšil i přístup ke vzdělávání dětí, takže i zde mnohdy narazíte na velmi kvalitní vzdělávací instituci. Ani nejrůznější kroužky pro děti už zde nejsou žádnou výjimkou a jako bonus je to, že tyto kroužky jsou mnohdy úplně zdarma nebo za minimální poplatek.

Město

Bezesporu největším lákadlem velkých měst jsou pracovní a vzdělávací možnosti a také kulturní vyžití. Ceny nemovitostí bych nechala stranou. To, proč lidé zvolí možnost bydlení ve městě je samozřejmě lepší příležitost najít si zaměstnání adekvátní jejich schopnostem a dovednostem a nemuset hledat mnohdy podřadnou práci. Navíc, je zde mnohem lepší možnost vzdělání pro děti. Můžete volit mezi nejrůznějšími alternativními školami, které přesně vyhovují potřebám vašeho dítěte a samozřejmě je zde obrovský výběr nejrůznějších kroužků a mimoškolních aktivit pro děti. Nutno ovšem dodat, že při placení těchto kroužků mnohdy sáhnete velmi hluboko do kapsy.

Lidé jsou již pěknou řádku let vystaveni rozhodování, zda chtějí svůj život prožít ve městě nebo na vesnici , pojďme si tedy ukázat, jaké výhody a nevýhody v sobě tito dva „rivalové“ pro život, skrývají.

Vesnice

Ideální místo pro milovníky přírody. Pokud chcete, aby vaše děti vyrůstaly na čerstvém vzduchu a vy je nemuseli hlídat na každém kroku minimálně do jejich deseti let, je vesnice ideální volbou. Výhodou vesnice jsou i relativně levné stavební místa pro postavení vašeho vysněného domu, samozřejmě záleží na lokalitě, ale vždy je zde stavební místo levnější než ve velkém městě. Mnoho lidí si myslí, že na vesnici je velký problém s kulturou a kulturním vyžitím. Což už na většině míst není pravda, lidé se chtějí bavit všude, takže i na vesnici se pořádají nejrůznější sportovní a kulturní události, které si místní sami zařídí. Naopak jsou tyto akce mnohdy velmi příjemné, protože tady vládne velmi pohodová rodinná atmosféra. Poslední roky se na vesnicích zlepšil i přístup ke vzdělávání dětí, takže i zde mnohdy narazíte na velmi kvalitní vzdělávací instituci. Ani nejrůznější kroužky pro děti už zde nejsou žádnou výjimkou a jako bonus je to, že tyto kroužky jsou mnohdy úplně zdarma nebo za minimální poplatek.

Město

Bezesporu největším lákadlem velkých měst jsou pracovní a vzdělávací možnosti a také kulturní vyžití. Ceny nemovitostí bych nechala stranou. To, proč lidé zvolí možnost bydlení ve městě je samozřejmě lepší příležitost najít si zaměstnání adekvátní jejich schopnostem a dovednostem a nemuset hledat mnohdy podřadnou práci. Navíc, je zde mnohem lepší možnost vzdělání pro děti. Můžete volit mezi nejrůznějšími alternativními školami, které přesně vyhovují potřebám vašeho dítěte a samozřejmě je zde obrovský výběr nejrůznějších kroužků a mimoškolních aktivit pro děti. Nutno ovšem dodat, že při placení těchto kroužků mnohdy sáhnete velmi hluboko do kapsy.

V listopadových dnech roku 1989 a v době jim následující jsme se těšili i na to, že konečně skončí cenzura, jež provázela náš dřívější život. Těšili jsme se na dobu, kdy konečně půjdou cenzoři od válu a my se tak konečně budeme dozvídat pravdu, respektive různé pravdy.
Těšili jsme se na to, až budeme moci poslouchat a číst to, co poslouchat a číst chceme, a až si také sami budeme moci říkat to, co nám slina na jazyk přinese.

A dočkali jsme se. Jenže čeho? Cenzura nikdy tak docela nezmizela a dokonce se zdá, že opět sílí.
Že už zase někde někdo rozhoduje o tom, co smíme a co nesmíme říkat, propagovat nebo naopak vnímat z projevů jiných lidí. Že je tu zase někdo, kdo si uzurpoval privilegium rozhodovat o tom, co je správné a co nikoliv.
A už chce praktikovat třeba i sám gigant jménem Google.
I tento už chce filtrovat „ofenzivní a nevyhovující obsah“. A protože je už nová doba, nepotřebuje k tomuto ani zase až tak početné zástupy cenzorů, kteří by nepřetržitě pročítali vše, co se na internetu objeví, a odstraňovali vše „nepatřičné“. Chce prostě naučit své algoritmy lépe vyhodnocovat falešný a ofenzivní obsah a vzápětí minimalizovat jeho zobrazování.
Mělo by se to dotknout falešných zpráv, nevhodného obsahu a také ofenzivních internetových stránek. Google by chtěl využít zkušeností svých více jak deseti tisíc cenzorů – totiž pardon, kontrolorů – a na tomto základě vytvořit algoritmy, které pak budou rozhodovat o tom, co se smí umístit ve vyhledávačích a co ne.
Přímo šokujícím dojmem na mě působí to, že doposud hodnotili kontroloři Googlu internetové stránky podle skoro dvousetstránkového dokumentu plného přesných parametrů a příkladů. Tedy že bylo tolik toho „nežádoucího“.

Nově budou oni cenzoři označovat nevhodné webové stránky speciálním označením. Toho se dočkají weby obsahující:
1) propagaci násilí nebo nenávisti proti skupině lidí podle barvy pleti, náboženství, pohlaví, národnosti, mentálního postižení a sexuální orientace
2) pomluvy nebo velmi útočnou terminologii
3) násilí
4) nevhodné návody
5) jiný nevhodný obsah
Prý se toho ale nemusíme bát. Protože toto označení neznamená nezbytně postih či horší výsledky. Závadné webové stránky prý budou jenom označené, ztratí na pozici, budou méně vyhledávané a místo nich budou nabízeny lepší výsledky.
Takže až příště napíší, že „inkluze je hovadina“, posune to Google někam, kde to nikdo nenajde, a nabídne lepší alternativu v podobě „znevýhodněným dětem musíme víc pomáhat“?

V listopadových dnech roku 1989 a v době jim následující jsme se těšili i na to, že konečně skončí cenzura, jež provázela náš dřívější život. Těšili jsme se na dobu, kdy konečně půjdou cenzoři od válu a my se tak konečně budeme dozvídat pravdu, respektive různé pravdy.
Těšili jsme se na to, až budeme moci poslouchat a číst to, co poslouchat a číst chceme, a až si také sami budeme moci říkat to, co nám slina na jazyk přinese.

A dočkali jsme se. Jenže čeho? Cenzura nikdy tak docela nezmizela a dokonce se zdá, že opět sílí.
Že už zase někde někdo rozhoduje o tom, co smíme a co nesmíme říkat, propagovat nebo naopak vnímat z projevů jiných lidí. Že je tu zase někdo, kdo si uzurpoval privilegium rozhodovat o tom, co je správné a co nikoliv.
A už chce praktikovat třeba i sám gigant jménem Google.
I tento už chce filtrovat „ofenzivní a nevyhovující obsah“. A protože je už nová doba, nepotřebuje k tomuto ani zase až tak početné zástupy cenzorů, kteří by nepřetržitě pročítali vše, co se na internetu objeví, a odstraňovali vše „nepatřičné“. Chce prostě naučit své algoritmy lépe vyhodnocovat falešný a ofenzivní obsah a vzápětí minimalizovat jeho zobrazování.
Mělo by se to dotknout falešných zpráv, nevhodného obsahu a také ofenzivních internetových stránek. Google by chtěl využít zkušeností svých více jak deseti tisíc cenzorů – totiž pardon, kontrolorů – a na tomto základě vytvořit algoritmy, které pak budou rozhodovat o tom, co se smí umístit ve vyhledávačích a co ne.
Přímo šokujícím dojmem na mě působí to, že doposud hodnotili kontroloři Googlu internetové stránky podle skoro dvousetstránkového dokumentu plného přesných parametrů a příkladů. Tedy že bylo tolik toho „nežádoucího“.

Nově budou oni cenzoři označovat nevhodné webové stránky speciálním označením. Toho se dočkají weby obsahující:
1) propagaci násilí nebo nenávisti proti skupině lidí podle barvy pleti, náboženství, pohlaví, národnosti, mentálního postižení a sexuální orientace
2) pomluvy nebo velmi útočnou terminologii
3) násilí
4) nevhodné návody
5) jiný nevhodný obsah
Prý se toho ale nemusíme bát. Protože toto označení neznamená nezbytně postih či horší výsledky. Závadné webové stránky prý budou jenom označené, ztratí na pozici, budou méně vyhledávané a místo nich budou nabízeny lepší výsledky.
Takže až příště napíší, že „inkluze je hovadina“, posune to Google někam, kde to nikdo nenajde, a nabídne lepší alternativu v podobě „znevýhodněným dětem musíme víc pomáhat“?